Kanalizační řád PVS - o tomtéž od druhého pražského podniku

30.05.2011 22:46

 

K A N A L I Z A Č N Í    Ř Á D

kanalizace pro veřejnou potřebu na území hlavního města Prahy      v povodí Ústřední čistírny odpadních vod Praha

 

 

Zhotovitel kanalizačního řádu a správce kanalizace pro veřejnou potřebu :

Pražská vodohospodářská společnost, a.s., Cihelná 4, 118 00 Praha 1, tel. č. 251 170 111

e-mail: info@pvs.cz

www.pvs.cz

Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu :

Pražské vodovody a kanalizace, a.s., Národní 13, 112 65 Praha 1, tel. č. 221 095 1 11

e-mail: info@pvk.cz

www.pvk.cz

 

 

leden 2003

OBSAH :                                                                                 strana

 

 

1.      Titulní list….………………………………………………………………………..     4

1.1 Platnost Kanalizačního řádu……………………………………………………    4

2.      Účel kanalizačního řádu…………………………………………………………….    5

3.      Technický popis kanalizační sítě………………………………………………….        6

3.1. Systém odvodnění města Prahy……………………………………………….    6

3.2. Návrhové parametry……………………………………………………              6

3.3. Popis systému odvodnění……………………………………………….             8

3.4. Kontroly v systému odvodnění…………………………………………...          8

4.    Ústřední čistírna odpadních vod……………………………………………………   10

4.1 Historie………………………………………………………………………...    10

4.2 Umístění ÚČOV…………………………………………………………….…    10

4.3 Popis ÚČOV…………………………………………………………………...   11

4.4    Recipient ÚČOV……………………………………………………………….   12

4.5 Projektovaná kapacita intenzifikované ÚČOV………………………………...   12

4.6 Ovlivnění jakosti vody ve Vltavě……………………………………………...    13

4.7. Požadavky vodoprávního úřadu na množství a jakost vypouštěné vody                             z ÚČOV do Vltavy…………………………………………………………….                        14

5.   Seznam látek, které nejsou odpadními vodami……………………………………..    15

6.   Producenti odpadních vod…………………………………………………………..   16

6.1    Producenti pouze splaškových vod…………………………………………….   16

6.2. Producenti splaškových a technologických vod……………………………….    16

6.3 Producenti průmyslových odpadních vod……………………………………..    16

7.   Nejvyšší přípustná míra znečištění odpadních vod…………………………………    17

7.1 Limit znečištění odpadních vod……………………………………………….    17

7.2 Vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než stanovují limity……….     18

7.2.1 Krátkodobé, časově omezené…………………………………………...    18

7.2.2 Časově omezené, dlouhodobé…………………………………………..    18

7.3 Odpadní vody znečištěné radioaktivními látkami……………………………...   18

7.4 Kontaminovaná voda, vznikající při odstraňování ekologických zátěží…….…    18

7.5 Jednorázové vypouštění s koncentrací volného chlóru……………………..…    19

8.   Povinnosti producentů odpadních vod vyplývající z tohoto kanalizačního řádu…...    19

9.   Havárie……………………………………………………………………………...    22

9.1 Havarijní situace……………………………………………………………….    22

9.2 Odstraňování havarijních situací………………………………………………    22

10. Sankce………………………………………………………………………………    23

11. Kontrola dodržování podmínek stanovených Kanalizačním řádem………………..     23

12. Aktualizace Kanalizačního řádu……………………………………………………     23

                                                                                                                                         

 

 

 

Tabulky

Tabulka č. 1 Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do jednotné a splaškové kanalizace………………………………………………………………………………     24

Tabulka č. 2 Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do dešťové kanalizace      26

Tabulka č. 3 Strojírenský a chemický průmysl ………………………………………..      27
Tabulka č. 4 Farmaceutický průmysl ………………………………………………….      28

Tabulka č. 5 Potravinářský průmysl …………………………………………………..       29

Tabulka č. 6 Energetika ……………………………………………………………….      30

Poznámka k tabulkám č. 3 až 6                                                                                           

Tabulka č. 7 Přehled radionuklidů …………………………………………………….      31  
Tabulka č. 8 Seznam odlehčovacích komor …………………………………………..       33

 

Přílohy:                                                                                                   

Příloha č. 1 Technologické schéma ÚČOV

Příloha č. 2 Situace kanalizace v povodí ÚČOV

Příloha č. 3 Seznam stávajících stálých měrných profilů ……………………………...     36

Příloha č. 4a , 4b Situace umístění odlehčovacích komor

Příloha č. 5 Související normy a předpisy……………………………………………...     38

                                                                                                                                   

 

 

 

1. TITULNÍ LIST

 

Správce kanalizace pro veřejnou potřebu, jímž je Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (dále PVS, a.s.), vypracoval tento Kanalizační řád kanalizace pro veřejnou potřebu na území hlavního města Prahy v povodí Ústřední čistírny odpadních vod Praha (dále Kanalizační řád), jehož působnost se vztahuje na vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace jednotné, splaškové i dešťové, na území hlavního města Prahy zakončené Ústřední čistírnou odpadních vod Praha (dále jen ÚČOV), která je ve vlastnictví hlavního města Prahy a v provozování Pražských vodovodů a kanalizací a.s. (dále PVK, a.s.). Hodnota spravovaného majetku činí v současnosti přes 24 mld. Kč. Rozsah povodí ÚČOV je znázorněn v příloze č. 2.

Účelem Kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství          a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami, především zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Tento Kanalizační řád, vypracovaný dle požadavků ust. § 24 vyhl. č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), nahrazuje „Kanalizační řád hlavního města Prahy“, který byl schválen rozhodnutím odboru výstavby Magistrátu hl. m. Prahy dne 29.11.1995 pod č.j. MHMP-73857/93-VYS/3-6517/94/Kp, a je sestaven s ohledem na rozlohu zájmového území, složitost kanalizační sítě a množství a specifičnost producentů odpadních vod.

 

1.1 Platnost kanalizačního řádu :

 

            Kanalizační řád byl schválen dle ust. § 14 vodního zákona, rozhodnutím odboru výstavby Magistrátu hlavního města Prahy pod č.j. MHMP-4445/2002/VYS/Fi ze dne 29.1.2003 s platností od 5. 2. 2003 do 31. 12. 2005.

 

 

 

2. ÚČEL KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

 

Kanalizační řád stanovuje podmínky, za nichž mohou jednotliví producenti vypouštět své odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu..

 Podmínky pro vypouštění odpadních vod byly stanoveny na základě těchto hledisek:

1.      povinnost PVS, a.s. nepřekročit na odtoku z ÚČOV limity dané povolením k vypouštění z ÚČOV ( viz. kapitola č. 4 ),

2.      zajistit nepřekračování projektovaných hodnot znečištění na přítoku na ÚČOV,

3.      zajistit kvalitu kalu z ÚČOV z hlediska koncentrace těžkých kovů tak, aby bylo možno ho zemědělsky využívat (dle požadavků platné legislativy),

4.      ochránit vodní toky před znečištěním obecně závadnými látkami, nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, které by se mohly dostat do toku oddělovači deště,

5.      ochránit zaměstnance pracující na stokové síti,

6.      zabránit poškození materiálu stok,

7.      snížit množství balastních vod,

8.       neohrozit čistírenské procesy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. TECHNICKÝ POPIS KANALIZAČNÍ SÍTĚ

 

3.1. Systém odvodnění města Prahy

Celková délka veřejné kanalizace v Praze činí cca 2 900 km, včetně kanalizačních přípojek. Kanalizační síť je založena na páteřní síti kmenových stok. Kmenovými stokami jsou odpadní vody přivedeny do Ústřední čistírny odpadních vod v Praze - Bubenči. Pražská kanalizace je vybudována převážně jako jednotná kanalizační síť. V rámci rozsáhlé výstavby okrajových částí Prahy jsou však tyto lokality koncipovány již jako soustavy oddílné ( Jižní město, Jihozápadní město, Modřany, Lhotka – Libuš, Řepy a další ).

K bezporuchovému odtoku odpadních vod slouží přibližně 54 000 vstupních šachet,      132 oddělovačů deště (odlehčovacích komor - viz. Tabulka č. 8), 19 shybek, 230 dešťových výpustí do recipientu, 15 zakrytých retenčních nádrží, 66 čerpacích stanic a strojní zařízení       v podobě vrat, vrátek, šoupat, klapek a stavidel. Podrobná evidence tohoto majetku je vedena       u správce kanalizace.

 

3.2. Návrhové parametry

Pro jednotný postup při projektování nových vodárenských a kanalizačních technologií, které po realizaci přejdou do vlastnictví hl.m. Prahy a pro provádění rekonstrukcí vodárenských a kanalizačních zařízení, technologií i objektů, které jsou ve vlastnictví hl. m. Prahy, ale              i čistíren odpadních vod či předčisticích zařízení (odlučovačů lehkých kapalin, lapáků tuků, neutralizačních stanic atd.), které nepřecházejí do vlastnictví hl.m. Prahy, ale významně ovlivňují jakost či kvantitu odpadních vod ve stokové síti, byly vypracovány Městské standardy vodárenských a kanalizačních zařízení na území hl.m. Prahy a Revidované pokyny                 pro odvodnění hl.m Prahy pro přechodné období do dokončení 1. fáze Generelu odvodnění hl.m. Prahy, které byly schváleny radou Zastupitelstva hl.m. Prahy usnesením č. 1389 ze dne 7.12.1999.

Při stanovení množství dešťových vod na základě výpočtu je nutné uvažovat s intenzitou návrhového deště:

·         u jednotné kanalizace q = 205 l.s-1.ha-1 pro n = 0,5

·         u dešťové oddílné kanalizace q = 160 l.s-1.ha-1 pro n = 1

Návrh a posuzování odlehčovacích komor musí být v souladu se schválenou koncepcí stanovenou Generelem odvodnění hl.m. Prahy. Podmínky jejich návrhu jsou dány především poměrem ředění, který při vypouštění do Vltavy činí (1+1) Qhm a pro ostatní toky na území hl.m. Prahy (1+4) Qhm. Pro otevřená koryta vodních toků ústící do Vltavy může v rámci vodoprávního řízení stanovit vodoprávní úřad ředění (1+1) Qhm, kde Qhm je maximální hodinový průtok všech splašků určený výpočtem nebo měřením.

Specifická potřeba vody v litrech na osobu a den vychází z trendu uplynulého období. V roce 2001 bylo skutečné množství fakturované vody pro domácnosti Q = 137 l/os/den.         Pro předpokládané rekonstrukce a rozvoj vodovodních sítí jsou pro rok 2010 a 2020 stanoveny potřeby vody Q2010 = 150 l/os/den a Q2020 = 160 l/os/den.

V současné době žije v hl.m. Praze 1 172 893 obyvatel (dle zdroje Pražské informační služby ke dni 30.9.2001), na veřejnou kanalizaci je napojeno téměř 1,15 milionu obyvatel. Denní hodnota BSK5 se uvažuje 60g na osobu a den. Při sledování kvality splaškových vod se sleduje mnoho ukazatelů, především však BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4+, Nanorg, Necelk, Pcelk .

Neméně podstatnou část splaškových vod tvoří odpadní vody ze zdravotnických zařízení, provozoven služeb, čerpacích stanic pohonných hmot a především pak průmyslových podniků. V kapitole „6. Producenti odpadních vod“ jsou jednotliví producenti v závislosti             na stupni znečištění odpadních vod rozděleni do tří skupin. Konkrétní průmysloví znečišťovatelé jsou pak dále rozděleni do čtyř skupin, podle zaměření na strojírenský a chemický průmysl, farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl a energetiku.

Databázi všech producentů odpadních vod, kteří pro dosažení nejvyšší přípustné míry znečištění (dané  tab. č. 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů                   do jednotné a splaškové kanalizace) musí své odpadní vody před vypuštěním do stokové sítě předčišťovat, vede správce kanalizace – PVS, a.s. Databáze v současnosti čítá přes 2500 položek a je stále doplňována. S ohledem na její obsáhlost není jmenovitý seznam součástí Kanalizačního řádu, ale na vyžádání je možno jeho předložení vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí. Jakost odpadních vod od těchto producentů je pravidelně kontrolována provozovatelem stokové sítě - PVK, a.s., dle předem vypracovaného programu pro odběry kontrolních vzorků odpadních vod. Producenti, kteří významně ovlivňují jakost         a množství odpadních vod ve stokové síti, jsou uvedeni v tabulkách č. 3, 4, 5 a 6 a mají stanoveny individuální limity pro jakost odpadních vod vypouštěných do stokové sítě.

 

3.3. Popis systému odvodnění

Odpadní voda je přiváděna na ÚČOV jednotnou stokovou sítí. Probíhá jednak horním horizontem, kolektorem stok A,C,K z levého břehu Vltavy a stokou F z pravého břehu Vltavy      a spodním horizontem stokami B, D z levého břehu Vltavy a stokou E z pravého břehu Vltavy.

Pražská kanalizační síť je založena na páteřní síti následujících kmenových stok:

A - vzniká soutokem sběračů V,VI,VII a VIII. Celková délka kmenové stoky je 3,05 km. Stoka odvádí odpadní vody z oblastí Prahy 1, 2, 3 a části Prahy 5 a náleží ke stokám přiváděným na horní horizont ÚČOV.

B - povodí kmenové stoky je vzhledem k ÚČOV součástí dolního pásma pražského stokového systému, odkud jsou odpadní vody přečerpávány na zhlaví čistírny čerpací stanicí dolního pásma. Celková délka stoky je 5,75 km. Stoka B slouží k odvádění odpadních vod           z oblastí Prahy 3 (část), 7 a 8 (část).

C - povodí kmenové stoky náleží hornímu pásmu pražské kanalizace. V současné době je již uzavřené okolními povodími dalších kmenových stok a sběračů, takže jeho plošný rozsah je již definitivní. Celková délka stoky je 2,7 km. Stoka C odvádí odpadní vody z části Prahy 6.

D - celková délka stoky je 9,6 km. Celé povodí kmenové stoky je napojeno společně s kmenovou stokou B do čerpací stanice dolního pásma na ÚČOV. Stoka D odvodňuje část Prahy 6.

E - z výškového hlediska patří celé povodí stoky E do dolního horizontu ÚČOV. Celková délka stoky je 5,75 km. Stoka E odvádí odpadní vody z oblasti Prahy 7 (část), 8 (část),9, 10 (část).

F - celková délka stoky je 5,173 km. Stoka odvodňuje Prahu 8 a 9.

K - celková délka stoky je ll,l5 km. Její přítoky tvoří hlavní sběrače I, II, M, P, CXII, Solidarita, Pankrácká štola, pravobřežní (CXXVIIb) a levobřežní (CXXVIIa) Kunratický, Libušský (CXXX), Modřanský (CXL) a Zbraslavsko-Radotínský (CL) sběrač. 

 

 

3.4. Kontroly v systému odvodnění

V jednotlivých kmenových stokách a jejich objektech je prováděno kontinuální měření průtokových poměrů a odběr vzorků pro zjištění jakosti odpadních vod. Systém stálých měrných profilů v koncových úsecích kmenových stok při zhlaví ÚČOV byl založen v r. 1994. Z naměřených dat jsou vyhodnocovány průtokové charakteristiky jednotlivých kmenových stok a jejich proměny v čase. Znečištění odpadních vod v kontrolních profilech je sledováno              na základě odběrů 24- hodinových směsných vzorků, s četností minimálně 1 x za čtvrtletí. Cílem monitorování je průběžné sledování parametrů jakosti odpadní vody přiváděné jednotlivými kmenovými stokami pro získání informací o vývoji znečištění odpadních vod          v hl. m. Praze a z hlediska sledování látkového zatížení ÚČOV. Sledovány jsou následující ukazatele znečištění: pH, CHSKCr, BSK5, NL, RAS, N-NH4+, Nanorg, tuky, Ncelk, Pcelk, AOX, a těžké kovy (Hg a Cd). Seznam stálých měrných profilů je uveden v příloze č.3.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4. ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA

 

4.1 Historie

V roce 1966 byla uvedena do provozu nová Ústřední čistírna odpadních vod. Je umístěna na ploše 22 ha, na katastrálním území. Bubeneč, na Císařském ostrově, který je nejsevernějším ostrovem na řece Vltavě na území hlavního města. Vzhledem ke stále se rozrůstajícímu městu byla v letech 1974 až 1985 ÚČOV intenzifikována. Další intenzifikace byla zahájena na konci roku 1994. Do zkušebního provozu byla ÚČOV uvedena v srpnu v 1997                    a do trvalého provozu v prosinci 2000. Intenzifikace ÚČOV přinesla významný pokles zatížení Vltavy vypouštěným znečištěním oproti předchozímu stavu.

Po roce 1991 došlo na kanalizační síti v povodí ÚČOV k poklesu objemů přitékajících odpadních vod a tím ke zvýšení biologického znečištění vod, což se projevilo především na ukazatelích BSK5 a CHSKCr .

 

4.2 Umístění ÚČOV

 

 

 

4.3. Popis ÚČOV

Objekty ÚČOV jsou čerpací stanice horního horizontu (nová a stará) a spodního horizontu, česlovna, skladování a dávkování anorganického koagulantu a organického flokulantu, lapáků písku, pískové jímky, usazovací nádrže, aktivační nádrže, dmýchárny, čerpací stanice vratného kalu, povodňová čerpací stanice, dosazovací nádrže staré a nové, čerpací stanice regenerovaného kalu, regenerační nádrž, AT stanice a filtrace užitkové vody, chlorovna, čerpací stanice primárního kalu, směsného kalu, manipulační nádrže (vyhnilý kal, přebytečný kal), odstředivky (zahuštění kalu, odvodnění kalu), zásobní nádrže zahuštěného přebytečného kalu (" brejle") – nepoužívá se, vyhnívací nádrže, čerpací stanice přebytečného kalu, sila na odvodněný vyhnilý kal, energocentrum, hořáky zbytkového plynu a dozorny. Technologické schéma ÚČOV je v příloze č. 1.

Mechanické čištění

Pro čerpání odpadních vod z horního horizontu slouží 8 šnekových čerpadel, před kterými jsou předřazeny 3 lapače štěrku. Ze spodního horizontu lze čerpat odpadní vodu      4 šnekovými čerpadly. Za těmito čerpacími stanicemi jsou zařazeny 4 lapače štěrku.

Dále je odpadní voda vedena přes 12 jemných strojně stíraných česlí. Shrabky jsou odvodňovány na lisech a odváženy k likvidaci. Lapače písku v počtu 6 ks jsou podélné, provzdušňované s mechanickým shrabovákem. Následuje měření množství přitékající vody.      Za lapači písku je umístěno 8 ks sedimentačních kruhových nádrží o průměru 43,0 m.

Biologické čištění

Biologické čištění probíhá v aktivačních nádržích s jemnobublinnou aerací a s předřazenou regenerací kalu. Separace aktivovaného kalu probíhá v soustavě 8 starých             a 4 nových kruhových dosazovacích nádržích. Aktivace je rozdělena na 8 pětižlabových aktivačních nádrží a je provzdušňována jemnobublinným systémem s filtrací vzduchu.

Kalové hospodářství

Kaly jsou produkovány z primární sedimentace, starých a nových dosazovacích nádrží. Kalové hospodářství je tvořeno 6 ks vyhnívacích nádrží 1.stupně a 6 ks vyhnívacích nádrží 2.stupně. Z vyhnívacích nádrží 2.stupně se kal čerpá do tří manipulačních nádrží. Pak je odvodňován na 4 odvodňovacích odstředivkách. Odvodněný kal se čerpá do kalových sil a pak následuje konečná likvidace. Bioplyn z vyhnívacích nádrží se spaluje ve čtyřech plynových motorech s generátory elektrického proudu nebo 3 + 1 kotlích pro ohřev. Zbylý plyn lze spalovat ve 4 hořácích zbytkového plynu.

 

4.4. Recipient ÚČOV

Vyčištěné odpadní vody z ÚČOV jsou vypouštěny do významného vodního toku, řeky Vltavy v říčním km 43,3, č.h.p. 1-12-02-001. Vltavskou kaskádou je v místě vypouštěných vyčištěných vod zaručen průtok 50 m3/s.

 

4.5. Projektovaná kapacita intenzifikované ÚČOV

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.6. Ovlivnění jakosti vody ve Vltavě

 

Na základě bilancí jakosti vody ve Vltavě v profilu Trojská lávka a jakosti vyčištěné odpadní vody vypouštěné z ÚČOV bylo stanoveno zatížení Vltavy zbytkovým znečištěním z ÚČOV Praha v letech 2000 a 2001:


 


 

 

Z porovnání jakosti vody ve Vltavě nad a pod výtokem z ÚČOV vyplývá, že vypouštění vyčištěných odpadních vod ovlivňuje negativně jakost vody ve Vltavě. Přestože došlo v roce 2001 (v porovnání s výsledky z roku 2000), vzhledem k provedeným opatřením, k mírnému zlepšení jakosti vyčištěné vody v ukazatelích anorganického dusíku a celkového fosforu, ÚČOV nadále zůstává, pro  nedostatečnou velikost aktivačních nádrží a neschopnost vyšší účinnosti při odstraňování amoniakálního dusíku, významným znečišťovatelem vody ve Vltavě.

 

4.7. Požadavky vodoprávního úřadu na množství a jakost vypouštěné vody z ÚČOV do Vltavy

Odbor výstavby Magistrátu hl. m. Prahy stanovil rozhodnutím pod č.j. MHMP-76063/2000/VYS/Tr ze dne 27.11.2000 limity množství a jakosti zbytkového znečištění vypouštěných odpadních vod z intenzifikované ÚČOV do toku Vltavy v říčním km 43,3. Platnost rozhodnutí je časově omezena do 31.12.2005, neboť ÚČOV není technologicky vybavena, především s ohledem na objemy nádrží. Pro splnění limitů zbytkového znečištění vypouštěného do Vltavy dle platných právních norem a pro jejich dosažení musí ÚČOV projít změnami.

Povolené hodnoty jsou následující :

 

Ukazatel

jakosti

Limitní hodnoty

 

p ( mg/l)

m ( mg/l)

t/rok

CHSKCr

80

140

13 245

BSK5

20

40

2 838

NL

25

70

3 784

PCelk

1,8

4

239

N-NH4 léto

12

18

 

                 1 892

N-NH4 zima

18

32

Nanorg léto

22

32

 

                 3 784

Nanorg zima

27

40

 

Průtok

Q24   m3/s

6

Qden   m3/s

7

Qmax m3/s

8,2 ( po dobu jedné hodiny )

Qrok    m3/rok

189 216 000

 

 

 

 

 

 

 

5. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI

 

Do stokové sítě nesmí vniknout následující látky, pokud nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami:

 1. látky radioaktivní

 2. látky infekční a karcinogenní

 3. jedy

 4. žíraviny

 5. výbušniny

 6. pesticidy

 7. omamné látky

 8. hořlavé látky a látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi

 9. biologicky nerozložitelné tenzidy

10. organická rozpouštědla

11. ropné látky

12. silážní šťávy

13. průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky

14. zeminy

15. látky působící změnu barvy vody

16. neutralizační kaly

17. zaolejované kaly z čistících zařízení odpadních vod

18. látky narušující materiál stokových sítí nebo technologii čištění odpadních vod v ÚČOV

19. látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky a narušení materiálu stoky

20. jiné látky, popřípadě vzájemnou reakcí vzniklé směsi, ohrožující bezpečnost obsluhy stokové sítě

21. pevné odpady včetně kuchyňských odpadů, ať ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají likvidovat tzv. „suchou cestou“.

6. PRODUCENTI ODPADNÍCH VOD

6.1.   Producenti pouze splaškových vod

            Jedná se především o odpadní vody od obyvatelstva, platí pro ně limity znečištění odpadních vod uvedené v tabulkách č. 1 a 2.

 

6.2.   Producenti splaškových a technologických vod

            Neovlivňují významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti, např. hotely, školy, zdravotnická zařízení, provozovny služeb, čerpací stanice pohonných hmot, menší průmyslové podniky atp. platí limity znečištění dané tabulkami č. 1, 2 a 7.

 

6.3.   Producenti průmyslových odpadních vod

                   Významně ovlivňují kvalitu a množství odpadních vod ve stokové síti. Pro vybranou část producentů z této skupiny, byly stanoveny individuální limity pro kvalitu vypouštěných odpadních vod a byli rozděleni do čtyř kategorií podle charakteru odpadních vod - strojírenský a chemický průmysl, farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl a energetiku ( viz. tabulky č. 3, 4, 5 a 6 ) a platí pro ně limity znečištění dané tabulkami 1, 2 a 7. Pro vybranou část producentů z této skupiny platí závazné limity znečištění odpadních vod uvedené v příslušných tabulkách - strojírenský a chemický průmysl - tabulka č.3, farmaceutický průmysl - tabulka č. 4, potravinářský průmysl - tabulka č. 5 a energetika - tabulka č. 6. Hodnota „max“ v tabulkách č.3 až 6 je hodnota maximální možné koncentrace znečištění zjištěná v prostém vzorku (totožná s hodnotou „pv“ ) a hodnota „prům“ v tabulkách č.3 až 6 je hodnota průměrné koncentrace zjištěné ve směsném vzorku ( průměr hodnot „sv“ ). Pro limity znečištění, které v těchto tabulkách ( č. 3, 4, 5 a 6 ) nejsou specifikovány, platí hodnoty uvedené   v tabulkách č. 1, 2 a 7. Podle potřeby jsou vymezeny i povolené časové údaje vypouštění odpadních vod, např. jen v nočních hodinách nebo v době kampaně, 1x týdně po dobu 2 hodin atd.

Producenti, kteří budou vypouštět odpadní vodu s poměrem koncentrace znečištění CHSKCr/Ncelk ³ 10 a CHSKCr/Pcelk ³ 50 a jinak budou překračovat stanovené limity v ukazateli CHSKCr, mohou být rovněž zařazeni do vybrané skupiny producentů ( viz. tabulky č. 3, 4, 5 a 6) a bude pro ně stanoven zvláštní režim zpoplatnění.

 

7. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČISTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

7.1. Limit znečištění odpadních vod je nejvyšší povolená koncentrační a bilanční hodnota znečištění pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu. Vztahuje se na znečištění a množství odpadních vod v kanalizační přípojce producenta před napojením              do kanalizace. Kritériem pro stanovení limitů znečištění odpadních vod, byl koncentrační údaj v mg/l, který musí být stanoven akreditovanou laboratoří nebo laboratoří s osvědčením ASLAB, množství vypouštěných odpadních vod v m3/rok a množství znečišťujících látek v kg/rok nebo  t/rok.

V tabulce č. 1 hodnota „pv“ udává maximální možnou koncentraci znečištění zjištěnou v prostém vzorku. Prostý vzorek se získá jednorázovým odběrem, v určitém místě a době.

V tabulce č. 1 hodnota „ sv“ udává maximální možnou koncentraci znečištění zjištěnou ze směsných vzorků. Směsný vzorek se získá smísením více odebraných vzorků následovně :

-     u organizací s jednosměnným provozem bude odebírán 8-hodinový slévaný vzorek s intervalem odběru 1 hodiny nebo kratším,

-     u organizací s vícesměnným provozem, bude odebírán 24-hodinový směsný vzorek s intervalem odběru 2 hodin nebo kratším. Konečný časový průběh odběru vzorků se stanoví tak, aby co nejpřesněji obsáhl vliv vypouštění jednotlivých druhů odpadních vod v daném místě.

Dobu zahájení a způsob odběru vzorků určí individuálně kontrolující subjekt tak, aby bylo možné podchytit i odpadní vody vypouštěné i po ukončení směny.

Odběry vzorků provádí provozovatel PVK, a.s., ale může je namátkově zajišťovat             i správce PVS, a.s. Přehledy veškerých provedených kontrol u producentů odpadních vod, které provedl provozovatel PVK, a.s., budou správci PVS, a.s. čtvrtletně zasílány. PVS,a.s. výrazné překročení litů oznámí vodoprávnímu úřadu neprodleně.

Ten, kdo zjistí překročení limitů daných tímto Kanalizačním řádem (správce, provozovatel nebo jiný kontrolující subjekt), je povinen tuto skutečnost neprodleně nahlásit producentovi.

 

 

7.2. Vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než stanovují limity

7.2.1. Krátkodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v tabulkách č. 1, 2 a 7, může vodoprávní úřad povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, např. při haváriích zařízení, nezbytných rekonstrukcích, úpravách technologického zařízení nebo v jiných výjimečných případech. Toto povolení musí být předem projednáno s PVS, a.s., která následně informuje provozovatele PVK, a.s.

7.2.2. Časově omezené, dlouhodobé vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v tabulkách č. 1, 2 a 7, může PVS, a.s., po předchozím projednání s PVK, a.s., povolit na základě písemné žádosti tehdy, není-li z důvodu charakteru výroby či provozu,   i přes veškerá technologická opatření a navržená předčisticí zařízení, možné tyto limity dodržovat. Takovému producentovi odpadních vod pak mohou být povoleny vyšší limity znečištění, nejedná-li se však o látky uvedené v kap. 5 a bude zařazen, dle charakteru odpadních vod, do některé ze skupin vybraných producentů, uvedených v kap.6 bod 3. Všechny změny ve všech skupinách vybraných producentů, bude PVS, a.s. předkládat každoročně k datu 31.3. ke schválení vodoprávnímu úřadu.

7.3. Odpadní vody znečištěné radioaktivními látkami (směsi radionuklidů) smějí být vypouštěny do kanalizace za podmínky, že součet součinů objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů (v Bq/m3) a konverzních faktorů pro příjem těchto radionuklidů požíváním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva (v Sv/Bq) nebude větší než. 1.10-2 Sv/m3. Příklady limitních objemových aktivit pro vybrané radionuklidy jsou uvedeny v tab. č. 7, přičemž pro další radionuklidy, neuvedené v tab. č. 7 se použijí jim odpovídající konverzní faktory.

             7.4. Kontaminovaná voda, vznikající při odstraňování ekologických zátěží horninového prostředí musí být po předčištění v sanační jednotce přednostně vypouštěna do toku, případně do dešťové kanalizace. Do veřejné jednotné a splaškové kanalizace smí být vypouštěna pouze tehdy, není-li v dosahu kanalizace dešťová. Limity závazné pro sanační čerpání do kanalizace, jsou uvedeny v tabulkách č.1 a 2. Kontaminanty, které nejsou v tabulkách uvedeny, budou stanoveny vodoprávním úřadem individuálně, na základě žádosti investora a charakteru kontaminovaných vod. Vypouštění sanačních vod do kanalizace je možné jen s povolením příslušného vodoprávního úřadu a bude zpoplatněno na základě smlouvy uzavřené s PVK, a.s.

 7.5. Jednorázové vypouštění odpadní vody do splaškové nebo jednotné kanalizace

 s koncentrací volného chlóru do 30 se připouští mg/l, v celkovém objemu řádově desítek mza účelem desinfekce vodovodních řadů a vodárenských zařízení pro distribuci pitné vody, pokud není možné jiné technické řešení.

 

 

8. POVINNOSTI PRODUCENTŮ ODPADNÍCH VOD VYPLÝVAJÍCÍ    Z TOHOTO KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

 

8.1. K jakémukoliv vypouštění vod do veřejné kanalizace a u nově zřizovaných kanalizačních přípojek, musí producent odpadních vod :

a)    mít souhlas PVK, a.s., jde-li o odpadní vody, jejichž maximální znečištění nepřekračuje při jejich vzniku hodnoty uvedené tabulkách č. 1, 2 a 7 tohoto Kanalizačního řádu. Jedná se o producenty pouze splaškových vod (viz. kap. 6         bod 1.)

b)   mít souhlas PVS, a.s. a povolení vodoprávního úřadu dle § 16 odst. 1 zákona               o vodách, jestliže jde o vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, nebo dle § 18 odst. zákona o vodách, jestliže jde                o vypouštění odpadních vod, jejichž znečištění by překračovalo při jejich vzniku hodnoty uvedené v tomto Kanalizačním řádu a je tedy třeba zajistit jejich předčištění ( viz kap. 6. bod 2 a 3 ).

8.2. Povinnost uzavřít s PVK, a.s. smlouvu o odvádění odpadních vod kanalizací           pro veřejnou potřebu mají všichni producenti splaškových i průmyslových vod, případně i vod dešťových.

8.3. Producenti průmyslových odpadních vod, kteří jsou uvedeni v seznamu vybraných průmyslových znečišťovatelů ( tabulky č. 3 až 6 ), jsou povinni sledovat kvalitu a množství vypouštěné odpadní vody v souladu s platným vodoprávním povolením k vypouštění odpadních vod do kanalizace v rámci platných předpisů a smlouvou uzavřenou s PVK, a.s., kde je přesně definován způsob a místo odběru kontrolních vzorků. Rozbory odpadních vod musí být zaměřeny na stanovení limitovaných znečišťujících látek uvedených v tabulkách č.3 až 6           a limitů „pv“, uvedených v tab. č.1 ( BSK5, CHSKCr, pH, NL, Ncelk a Pcelk , není-li některý z uvedených ukazatelů již součástí tab. č.3 - 6 ). Četnost rozborů bude min. 4x za rok, pokud vodoprávní úřad neurčí četnost vyšší. Výsledky rozborů doručí producent jednou ročně provozovateli - PVK, a.s., který je předá správci kanalizace - PVS, a.s.

8.4.   Každá změna technologie ve výrobě ovlivňující kvalitu a množství odpadních vod, musí být projednána se správcem kanalizace – PVS, a.s.

8.5.   Každý producent odpadních vod je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům PVS, a.s. a PVK, a.s. přístup do areálu a objektů za účelem kontroly a odběru vzorků vypouštěných odpadních vod. Na požádání je povinen předložit situační plán domovního odvodnění, dle skutečného provedení, včetně informací o umístění a typu zařizovacích předmětů či předčistících zařízení, vodoprávní povolení k vypouštění (v případě producentů specifikovaných v kap. 8.1.b ), příp. výsledky prováděných kontrolních rozborů odpadních vod.

8.6. Vzhledem k nutnosti snižovat množství balastních vod v kanalizační síti jsou stavebníci a producenti odpadních vod při přípravě všech investic a jejich následné realizaci povinni dodržovat tyto zásady:

a)      Vody z drenážních systémů lze výhradě odvádět do stok dešťové kanalizace nebo přímo do vodních toků.

b)      Napojení malých množství podzemních vod do stoky splaškové nebo jednotné soustavy je možné jen ve zcela výjimečných a zdůvodněných případech. Souhlas k tomuto napojování vydává PVS, a.s. po předchozím projednání s PVK, a.s. Vypouštění bude zpoplatněno na základě uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací s PVK, a.s.

c)      Při výstavbě kanalizace pro veřejnou potřebu a domovních přípojek budovaných       v horizontech podzemní vody je nutné důsledně dbát na to, aby po dokončení stavebních prací v rýhách i štolách byla pracovní drenáž zaslepena. Napojování pracovních drenáží do kanalizačního systému je nepřípustné.

8.7. Použité oleje z fritovacích lázní z kuchyňských a restauračních provozů nesmí být vylévány do kanalizace. Musí být likvidovány odbornou firmou na základě platné smlouvy. Platnou smlouvu k likvidaci olejů a doklady o likvidaci předloží provozovatel kuchyňských    a restauračních provozů na vyžádání oprávněným zaměstnancům PVK, a.s. nebo PVS, a.s.,     vč. 3 roky zpět vedené evidence ohledně likvidace vzniklého odpadu (doklady o platbách          za likvidaci odpadu).

8.8.  Povinnost instalovat odlučovače tuků, jako ochrany kanalizační sítě, pro odvádění odpadních vod z kuchyňských a restauračních provozoven, provozoven s prodejem smažených jídel nebo výroby uzenin, polotovarů či jiných masných výrobků, při jejichž výrobě nebo zpracování vznikají odpadní vody s obsahem tuků živočišného původu, určí vodoprávní úřad na návrh PVS, a.s. po posouzení charakteru, množství a jakosti odpadních vod nebo technických   možností kanalizačního systému v dané lokalitě.

 

8.9.  Vývoz kalů z komunálních čistíren odpadních vod a odpadních vod ze žump fekálními vozy a jejich následné vypouštění do kanalizační sítě je zvláštní druh likvidace odpadních vod, která je povolena pouze na místech k tomuto účelu vyhrazených, technicky upravených a na základě platné smlouvy uzavřené mezi PVK, a.s. a vývozcem. Seznam vyhrazených vypouštěcích míst bude uveden v příloze provozního řádu stokové sítě. Vypouštění se však netýká látek, které nejsou odpadními vodami – viz. kapitola č. 5. Na jiných, než vyhrazených výše uvedených místech na kanalizační síti, je zakázáno vypouštět veškeré odpadní vody. Vypouštění obsahů lapáků tuků je povoleno pouze na ÚČOV, na základě smluvního vztahu s PVK, a.s. a za úhradu.

 

          8.10. Stávající stomatologické soupravy je nezbytné vybavit separátory amalgámu nejpozději do 31.12.2004. Nezbytné je, aby odlučovač suspendovaných částic amalgámu pracoval s účinností min. 95 %. Stomatologické soupravy, které jsou vybaveny odlučovačem, ale jejich odlučovač pracuje s účinností nižší než 95 %, ale vyšší než 70 %, je nutné vybavit účinnějším odlučovačem nejpozději do 31.12.2005. Nově instalované stomatologické soupravy musí být separátorem s účinností vyšší než 95%vybaveny při jejich osazení.

 

       8.11.  Producenti s individuálně stanovenými limity (viz. tabulky č. 3, 4, 5 a 6) a vývozci žump a obsahu jímek fekálními vozy hradí PVK, a.s. příplatek za likvidaci nadměrného znečištění odpadních vod dle smluvních podmínek.

 

 

 

 

 

 

9. HAVÁRIE

 

      9.1. Havarijní situace

 Za havarijní situaci je nutno považovat :

a)      vniknutí látek uvedených v kapitole č.5. tohoto kanalizačního řádu do kanalizace,

b)      havárie na stavební nebo strojní části stokové sítě,

c)      ucpávky na veřejných stokách nebo kanalizačních přípojkách,

d)     překročení limitů kanalizačního řádu, které má za následek závažné ohrožení jakosti povrchových vod,

e)      ohrožení zaměstnanců stokové sítě,

f)       ohrožení provozu čistírny,

g)      omezení kapacity stokového systému a následného vzdouvání hladiny odpadních vod          na terén.

Ten, kdo způsobí, nebo zjistí havárii, je povinen tuto situaci neprodleně nahlásit na dispečink

PVK, a.s. - telefon 267 310 543 – nepřetržitá služba.

V případě, že dojde k mimořádné události na kanalizaci, která způsobila nebo může způsobit, závažné zhoršení jakosti povrchových či podzemních vod, je nutné tuto situaci neprodleně nahlásit také na:

OV MHMP........................236 001 111,   236 004 428, 603 504 621

ČIŽP - Oddělení ochrany vod……….......266 793 350, 723 310 997

    Povodí Vltavy, s.p.………….221 401 1 11, 257 329 425, 602 449 876

Operační středisko krizového štábu hl.m. Prahy ……….222022201

 

9.2. Odstraňování havarijních situací

 

Původce havárie je povinen učinit veškerá opatření k odstranění závady. Není-li odstranění havárie v jeho silách zajistí odstranění následků havárie u PVK, a.s., a to na své náklady. Původce havárie je právně odpovědný za znečištění kanalizace a ohrožení chodu ÚČOV, případně i znečištění recipientu, ke kterému došlo porušením tohoto Kanalizačního řádu, za což mu hrozí sankce ( viz kap. 10 ), na základě ustanovení o povinnosti k náhradě škody podle občanského zákoníku a ustanovení zákona o trestní odpovědnosti zaměstnanců.

10. Sankce

 

V případě, že :

a)      dojde k překročení limitů daných kanalizačním řádem,

b)      bude zjištěno vniknutí látek do kanalizace, které nejsou odpadními vodami (kapitola 5),

c)      dojde k porušení ostatních povinností vyplývajících z Kanalizačního řádu ( kapitola 8 ).

vystavuje se producent nebezpečí postihu :

1.    ze strany vodoprávního úřadu, kdy mu bude vyměřena pokuta podle vodního zákona, případně podle zákona o vodovodech   a kanalizacích,

2.    ze strany PVK, a.s. na základě smluvních ujednání o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu,

3.    ze strany PVS, a.s., jako náhrady vzniklé ztráty provozovatele dle zákona o vodovodech a kanalizacích.

 
11. Kontrola dodržování podmínek stanovených kanalizačním řádem

       

            Kontrolu dodržování Kanalizačního řádu provádí provozovatel i správce kanalizace       pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly, v případě zjištění nedodržení podmínek Kanalizačního řádu, informuje bez prodlení dotčené producenty odpadních vod, v případně závažného překročení limitů i vodoprávní úřad.

 

 
12. Aktualizace a revize kanalizačního řádu

 

Protože se město i stoková síť neustále rozrůstají a především u průmyslových producentů odpadních vod dochází k častým změnám, bude těmto změnám přizpůsobován i Kanalizační řád.

Aktualizaci Kanalizačního řádu provádí správce kanalizace PVS, a.s., na základě významných technických změn. Aktualizované znění Kanalizačního řádu, bude každoročně k 31.3. předkládáno ke schválení vodoprávnímu úřadu. 

 

Tabulka č. 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Význam zkratek „ sv“ a „pv“ je vyjasněn v kapitole č.7 na stranách 14, 15

Analytické metody stanovení jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v příloze č.5

1) Limit platí pro součet koncentrací kongenerů PCB 28,52, 101,138,153,180

2) Limit platí pro součet specifických sloučenin PAU : benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen,    indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren .

Tabulka č. 2

 

Pro ukazatele zn