PR Divoká Šárka - wikipedie

 

Divoká Šárka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 
 
Zdroje k infoboxu Přírodní rezervace
Divoká Šárka
Soutěska Džbán
Soutěska Džbán
Kód ÚSOP 2478
Lokalita Praha 6, Liboc
Nadmořská výška 270 – 363 m n. m.
Výměra 25,35 ha
Seznam chráněných území Prahy
 
 
 
Divoká Šárka
Green pog.svg
Divoká Šárka
 

Přírodní rezervace Divoká Šárka se nachází na skalnatých úbočích Šáreckého potoka (mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem) a na stepích nad ním, zejména na jeho pravém břehu. Stepi potom přecházejí do rozsáhlého lesa, což tak vytváří jeden z nejrozsáhlejších pražských parků.

Obsah

[skrýt]

 Důvod vyhlášení

Přírodní rezervace byla vyhlášena na ochranu významného geomorfologického celku zahrnujícího hluboké údolí proříznuté Šáreckým potokem v tvrdých buližníkových skalách včetně zbytků teplomilné skalní vegetace na slunných jižních svazích a chladnomilné vegetace na zastíněných severních svazích. Divoká Šárka se jako unikátní prvek pražské přírody, a to jak z geologického, tak i botanického, nebo zoologického hlediska, stala první přírodní památkou vyhlášenou na území metropole.[1]

Geologie

Na území PR se nacházejí dvě soutěsky vytvořené Šáreckým potokem v buližníkových útvarech. Jsou zde vytvořeny charakteristické skalní útvary, například skála Dívčí skok a Šestákova skála.

Flóra

Na území přírodní rezervace se nacházejí rozličná rostlinná společenstva od zbytků lužního lesa v údolí při přirozeném toku Šáreckého potoka přes chladnomilná společenstva kapraďorostů na stinných severních stěnách po tařicová teplomilná skalní společenstva na výslunných jižních skalních srázech. Náhorní plošiny (zejména na Kozákově skále) byly v prehistorické době osídleny a proto se na okrajích skal nachází bohatší rostlinná společenstva obsahující například kavyl Ivanův, smělek štíhlý, modravec tenkokvětý, česnek chlumní a jiné rostlinné druhy. Na samotných buližnících, tj. na Nebušické skále (Žabáku) a Dívčím skoku, roste zakrslá doubrava s vřesem a metličkou křivolakou.

Fauna

Území PR je na svých výslunných stráních významným útočištěm teplomilných stepních a lesostepních druhů hmyzu a měkkýšů, zatímco ve stinných oblastech žijí chladnomilné horské druhy. Rovněž je zde bohaté zastoupení obratlovců od ryb přes obojživelníky, plazy až po savce a ptáky. Bylo zde nalezeno přes 80 druhů ptáků.

Historie

Území PR bylo osídleno již od paleolitu. Nad soutěskou Džbán bylo archeologicky dokázáno prehistorické osídlení a nalézá se zde rozsáhlé slovanské hradiště se zachovalými valy.

Odkazy

 Související články

 Zdroje

Externí odkazy

 Literatura

  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In TEIGE, Josef. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha : Obec pražská, 1911. Dostupné online. s. 47-461.
  • HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha : vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost u sv. Matěje v Šárce, s. 159-169.  
  • JÍRA, Josef Antonín. Předběžná zpráva o výzkumu v Podbabě a v Šárce podniknutém Společností přátel starožitností českých v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1898. Zvláštní otisky několika statí z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze věnovaných geologickému a archeologickému výzkumu v Podbabě, Šárce a Bubenči. Obsahuje geologickou mapu Šáreckého údolí, popis Šárky v době předhistorické, zprávu o tetínském hradišti, fotografie nálezů.. Dostupné online.  
  • ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Od Břevnova údolím Šáreckým ku Praze, s. 460-471.  

Reference

  1. Článek na stránkách městské části Praha 6