Šárecké údolí - předmět ochrany

Šárecké údolí (zdroj ENVIS - stránky pražského magistrátu)


 

Jménem Šárecké údolí se označuje úsek Litovického (zde již Šáreckého) potoka mezi koupalištěm Džbán a Vltavou, hluboce a ostře zaříznutý 
do pevných hornin proterozoika. Do šárecké oblasti patří i otevřené údolí přítoku od letiště, údolí Nebušické strouhy a potoka přitékajícího z Houslí 
u Lysolaj. Území se vyznačuje poměrně velkým výškovým rozpětím - od 180 m při ústí do Vltavy po vrcholy Kozákovy skály a Žabáku (364 m), které jako kamýky přečnívají okolní plošinu. Celá oblast je zahrnuta do přírodního parku Šárka a její nejcennější části jsou vyhlášené jako maloplošná CHÚ.

Šárecké údolí
Šárecké údolí

Šárecká oblast představuje nejzachovalejší přírodní celek na sz. Prahy, což je dáno pestře členěným reliéfem na odolných horninách vystupujících v četných skalních výchozech. Dík tomu se zde zachovaly i poměrně velké plochy lesa, nověji silně rozšířené výsadbami, i xerotermních skal a strání. Význam mají i rozsáhlé zamokřené nivní louky. V Šárce se nacházejí i významná pravěká sídliště a pozdější poutní místa jako sv. Matěj. Její popularitu podstatně zvýšila Smetanova symfonická báseň i někdejší scéna Národního divadla pod Dívčím skokem.
V rámci Prahy poskytuje Šárka velkolepý profil souvrstvím kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienského proterozoika, která se zde vyznačuje mimořádným zastoupením silicitů - buližníků, které vystupují jako divoce rozeklané skalní masivy a tvoří jedinečnou soutěsku Džbán - vstupní bránu do Šáreckého údolí. Na mnoha místech zde vystupují i proterozoické břidlice a droby, které při horní hraně překrývají téměř vodorovně uložená souvrství křídy - cenomanské pískovce a v nadloží opuky, nejlépe odkryté v širším okolí Nebušic. U koupaliště Džbán a na pravém boku údolí u Jenerálky vystupují i souvrství spodního ordoviku, břidlice a křemence. Kvartér zastupují mocné závěje spraší, kdysi těžené k výrobě cihel, a balvanité sutě pod buližníkovými skalami. U Čertova mlýna pokrývá pravý svah mohutná drolina, jediná na pražském území. Mocně jsou vyvinuty i sedimenty nivní, místy prosycené inkrustacemi CaCO3. Pozoruhodná je strž Housle ve spraších, opukách a pískovcích na tropických zvětralinách proterozoika. Území leží na okraji černozemní oblasti a vyznačuje se převahou hnědých půd různé úživnosti a rankerů na skalních výchozech a srázech. Na spraších v údolí nalezneme typické hnědozemě, při s. okraji v dolní části i černozemě.
Celá oblast Šárky se nachází ve starosídelní oblasti, kde člověk zasahoval po sedm tisíciletí do vývoje vegetace. Proto zde byla odedávna mozaika lesů, křovišť a otevřených ploch různého druhu. S výjimkou skalních stepí na nepřístupných místech zde veškeré plochy nějakým způsobem dlouhodobě ovlivňovala činnost člověka - pastevce, spotřebitele dřeva i rolníka. Původní lesy měly teplý suchý ráz, byly zde dubohabřiny, kyselé, zčásti zakrslé doubravy, poměrně malé plochy porostů suťových i údolní luhy. Na srázech obrácených k S se místně vyskytoval i buk. Z těchto původních lesů se zachovalo jen málo, největší je Nebušický háj. Do minulého století zde převládaly pastviny a extenzivní sady s různým podílem xerotermních prvků, významnou roli hrály skalní stepi a teplomilná vřesoviště na buližnících. Zcela specifickou formací jsou skalní stepi v soutěsce Džbánu, jejichž druhové bohatství a složení je podmíněno obohacením z pravěkých hradišť vybudovaných na těchto skalách. V současné době je lesnatost území poměrně velká dík výsadbám z konce minulého století, v nichž však převládají cizorodé dřeviny jako akát, borovice černá, dub červený, ale i smrk - dřevina v této suché oblasti zcela nevhodná. V posledních desetiletích zde probíhá spontánní zarůstání lesními dřevinami i křovinami, které dnes již souvisle pokrývají plochy ještě za poslední války zcela holé. Pronikají sem i některé invazní prvky, jako netýkavka žlaznatá ve Džbánu. Popsaný vývoj vedl k značnému ochuzení původního floristického bohatství Šárky.
Fauna obratlovců pozůstává z druhů rozšířených v celé pražské oblasti, i když v poslední době sem pronikají i někteří živočichové, kteří zde již dávno nežili, např. prase divoké. Lesní porosty a křoviny jsou důležitým hnízdištěm ptáků. Významná je drobná fauna hmyzu a jiných bezobratlých na skalnatých stráních a skalách a rovněž na vlhkých údolních lukách až bažinách. Donedávna zde žily i některé druhy, které byly známé v širokém okolí Prahy jen odtud, např. drobný plž praménka rakouská v pramenech na Jenerálce a v Nebušické strouze.
Původní lesní porosty byly většinou obhospodařovány jako výmladkové (pařeziny) a v minulosti byly silně dotčeny různými zásahy, jako lesní pastvou a hrabáním steliva, takže z velké části ztratily svou původní hájovou podrostní flóru. Dnes zde převládají novodobé výsadby, jejichž skladba se značně liší od lesů původních. Jsou obhospodařovány jako příměstské lesy zvláštního určení a na špatně přístupných místech jsou zpustlé. Podrost má mnohde ruderální ráz.
Šárecká oblast byla trvale osídlena od nejstaršího pravěku. Při Vltavě to byli pralidé středního úseku starší doby kamenné, mladopaleolitické sídliště bylo zjištěno např. v cihelně na Jenerálce. Od neolitu je zde trvalé osídlení rolnické a pastevecké. Významnými objekty jsou hradiště na Šestákově a Kozákově skále i pozdější slovanské hradiště šárecké, které zabíralo značnou plochu. Spodní úsek, tzv. Horní a Dolní Šárka, jakož i Lysolaje, dnes tvoří souvislou údolní zástavbu, výše v údolí se táhl řetěz mlýnů (např. Čertův) a usedlostí jako Želivka nebo Vizerka. Pod Dívčím skokem bylo vybudováno menší koupaliště, nad vchodem do Džbánu pak údolní nádrž Džbán s přilehlými rekreačními objekty. Od J se k údolí přiblížila souvislá městská zástavba.
V Šáreckém údolí i na jeho pobočkách nejsou větší průmyslové podniky. Menší cihelny (Jenerálka, Dubový mlýn) těžily sprašové závěje. Jinak bylo území ovlivňováno spíše z přilehlých obcí. Kdysi se zde rozvíjelo ovocnářství a údolní louky byly pravidelně koseny. Dnes tyto aktivity namnoze ustaly. Šárecký potok je značně znečištěn, neboť výše proti proudu protéká rozsáhlou zástavbou a intenzivně obhospodařovanou zemědělskou oblastí. Na znečistění se podílí i blízké letiště. Šárka se stala významnou příměstskou rekreační oblastí, kde některé aktivity přerůstají rámec její kapacity, zejména horolezectví.
V současné době je v Šárce vybudována síť maloplošných CHÚ, která chrání nejcennější okrsky, především skalní stepi a xerotermní stráně. Neméně významnou hodnotou je geomorfologie Šárky včetně názorných odkryvů proterozoických hornin. Přestože živá příroda Šárky již utrpěla značné ztráty, představuje dosud bohaté a pozoruhodné území, které vyžaduje zvláštní ochranářskou péči.


 

Šárecký potok
Šárecký potok svého času vyhloubil obdivuhodný kaňon. Dodnes si uchoval sílu a dravost

Šárecké údolí
Střední část Šáreckého údolí nedaleko PP Vizerka má poklidnou atmosféru

Buližníky
Buližníky vytvářejí v Šárce zajímavé skalní útvary