PP ŠÁRKA – LYSOLAJE

Tento přírodní park  představuje ve svém celku pravděpodobně nejzachovalejší přírodní oblast Prahy (není narušena ani větší těžbou kamene). Umožňuje návštěvníkům celodenní vycházku přírodními komplexy jen v malé vzdálenosti od centra Prahy.  Rozsáhlejší území se prostírá podél Šáreckého (Litovického) potoka od vodní nádrže Džbán po jeho ústí do Vltavy včetně Lysolajského údolí, strže Housle, lesnatých strání Hlásku nad Nebušicemi a dvojitého údolí spadajícího k východu směrem od okraje letiště. Jde o významnou přírodní partii na severozápadním okraji pražského území. Jádrem je poměrně hluboké údolí Šáreckého (Litovického) potoka ostře zaříznuté do pevných hornin mladších starohor kralupsko-zbraslavské skupiny. Kromě převažujících břidlic a drob zde vystupují v podobě mohutných skal mimořádně tvrdé buližníky. Při jižním okraji zasahují na území parku ordovické šárecké břidlice, těžené v cihelně na Jenerálce, a skalecké křemence, dobývané v zaniklém lomu nad koupalištěm Džbán. v nejvyšších polohách při horní hraně údolních zářezů vystupují téměř vodorovně uložené druhohorní pískovce a písčité slínovce (opuky) svrchní křídy, názorně odkryté ve strži Housle u Lysolaj. Členitý terén s výchozy různých hornin, skalními stěnami s různou orientací a inverzními roklemi podmiňuje bohatství půd i živé přírody, dnes chráněné v řadě maloplošných chráněných území mezi nimiž vyniká přírodní rezervace Divoká Šárka a přírodní památka Housle. z půd se uplatňují kambizemě, hnědozemě, méně i černozemě. Jádrem Divoké Šárky je soutěska v buližnících zvaná Džbán, za níž po rozšířeném úseku v břidlicích následuje další soutěska mezi mohutnými skalami Dívčího skoku a Žabáku. Stěny Džbánu jsou obohaceny živinami z pravěkých hradišť na Šestákově a Kozákově skále, které soutěsku svírají. Nacházíme zde typickou květenu skalní stepi s hojnou tařicí skalní, česnekem chlumním, bělorozchodníkem skalním a skalníkem celokrajným. Na skalních hřebenech, kam se obohacený materiál nemohl dostat, rostou jen chudé vřesoviny s metličkou křivolakou. Dřeviny jsou zastoupeny zakrslými duby, břízou bělokorou a jeřábem ptačím. Ještě v 19. století byla většina plochy parku bezlesá. Výjimkou bylo několik lesních porostů s ochuzeným bylinným patrem, např. Nebušický háj a porosty, tvořené dubohabřinami nebo porosty blíže poutního kostelíka Sv. Matěje. Velká část strání byla vypásána, a proto se na řadě míst vytvořila vřesoviště a teplomilná keřová a travnatá společenstva s řadou vzácných druhů. k nim patří např. křivatec český i koniklec luční český. Během času některé plochy zarostly přirozenou sukcesí, většina však byla uměle zalesněna, často však nevhodnými nebo cizími dřevinami, např. smrkem ztepilým, modřínem opadavým, borovicí lesní nebo trnovníkem akátem. Kdysi kosené, zčásti zamokřené údolní louky dnes zarůstají vysokou vegetací a na podmáčených místech, třeba nad Jenerálkou, se mění v rákosiny. Zejména horní část parku obklopující přírodní rezervaci Divoká Šárka je dnes upravena jako přírodní park a patří mezi krajinářsky nejatraktivnější okrsky pražského prostoru. Unikátními útvary z hlediska geomorfologie jsou soutěska Džbán a stržovitá rokle Housle, kde kdysi rostla i bohatá stepní flóra, dnes zachovaná již jen ve zbytcích. Méně turisticky využívaná je další část Šáreckého údolí od Vizerky až k ústí Šáreckého potoka do Vltavy. Také zde se však rozkládá několik maloplošných chráněných území, která jsou většinou tvořena poměrně příkrými výslunnými skalními srázy (přírodní památka Vizerka, Nad mlýnem a Dolní Šárka). Jsou zde chráněna teplomilná společenstva rostlin a bezobratlých živo čichů. z ptáků zde hnízdí např. budníček menší, slavík obecný, žluna šedá a krutihlav obecný. Přírodní památka Vizerka se rozkládá na místě usedlosti, kde byla v minulosti vinice a sad. Strmá stráň později sloužila jako pastvina. Dnes jsou však stopy dřívějšího využívání území zastřeny a území pozvolna zarůstá. z hlediska ochrany přírody jsou významná pře devším společenstva skalních stepí, kostřavové trávníky a spole čenstva s chmerkem vytrvalým. Ze zajímavých rostlin můžeme uvést třemdavu bílou, růži galskou a řebříček sličný. Při entomologickém průzkumu byl zjištěn mj. vzácný střevlíček Cymindis axillaris, z motýlů žluťásek jižní. z ptáků byli pozorováni pěnice pokřovní a ťuhýk šedý. Trochu stranou od Šáreckého potoka leží přírodní památka Jenerálka, kterou tvoří výrazný skalní hřbet. Na jižním svahu jsou společenstva s chmerkem vytrvalým a kostřavové trávníky, na severním svahu pak lemová společenstva s kakostem krvavým a černýšová dubohabřina. Při entomologickém průzkumu byl zjištěn mj. modrásek krušinový. Z ptáků můžeme uvést pěnkavu obecnou, sýkoru koňadru a dokonce i slavíka obecného.(Převzato z  atlasu životního prostředí)

NAŘÍZENÍ Č. 10/2014 PŘÍRODNÍ PARK ŠÁRKA LYSOLAJE:

Zde najdete výňatek z  platné vyhlášky o zřízení přírodního parku Šárka – Lysolaje, která nahrazuje vyhlášku z r. 1990:  10.NAŘÍZENÍ o zřízení přírodních parků na území hlavního města PrahyRada hlavního města Prahy se usnesla dne 24. 6. 2014 vydat podle § 44 odst. 2 zákonač. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 77a odst. 2zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., totonařízení:ČÁST PRVNÍÚVODNÍ USTANOVENͧ 1Účel a předmět nařízeníTímto nařízením se v hlavním městě Praze k ochraně krajinného rázu územís významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami zřizují přírodní parkya stanoví se omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškozenínebo rušení stavu tohoto území.§ 2Přírodní parkyZřizují se tyto přírodní parky:a) Botič – Milíčov,b) Drahaň – Troja,c) Hostivař – Záběhlice,d) Klánovice – Čihadla,e) Košíře – Motol,f) Modřanská rokle – Cholupice,g) Prokopské a Dalejské údolí,h) Radotínsko-Chuchelský háj,i) Rokytka,j) Říčanka,k) Smetanka,l) Šárka – Lysolaje. 2 ČÁST DRUHÁVYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PARK٧ 3

§ 14 PŘÍRODNÍ PARK ŠÁRKA – LYSOLAJE

(1) Přírodní park Šárka – Lysolaje se rozkládá na území městských částí Praha 6,Praha-Nebušice a Praha-Lysolaje. Prostírá se podél Šáreckého (Litovického) potoka od vodnínádrže Džbán po jeho ústí do Vltavy včetně Lysolajského údolí, strže Housle, lesnatých stráníHlásku nad Nebušicemi a dvojitého údolí spadajícího k východu směrem od okraje letiště. Jdeo významnou přírodní partii na severozápadním okraji pražského území. Jádrem parku jepoměrně hluboké údolí potoka, ostře zaříznuté do pevných hornin. Představujenejzachovalejší přírodní oblast Prahy, jež není narušena ani větší těžbou kamene. Součástípřírodního parku je řada zvláště chráněných území – přírodní rezervace Divoká Šárka;přírodní památky Dolní Šárka, Jenerálka, Vizerka, Zlatnice a Nad Mlýnem. Do soustavyNatura 2000 náleží evropsky významné lokalita Kaňon Vltavy u Sedlce. Orientační mapaúzemí přírodního parku Šárka – Lysolaje je obsažena v příloze č. 1 části L k tomuto nařízení. (2) Hranice přírodního parku Šárka – Lysolaje se stanoví uzavřeným polygonem,jehož vrcholy jsou určeny v Souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě katastrální(S-JTSK). Seznam souřadnic jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazciza sebou, je obsažen v příloze č. 2 části L k tomuto nařízení.(3) Význam území spočívá v mimořádně zachovalém přírodním prostředí podpořenémneopakovatelnými krajinnými scenériemi jedinečných estetických hodnot. Přítomnostvýrazných terénních dominant, skalních svahů, sevřených soutěsek a značná dynamika terénuv kombinaci s přítomností výrazných přírodních scenérií okolo krajinné osy Šáreckého potokaje na území hlavního města Prahy jedinečná. Výjimečně dobře dochovaný je krajinný ráz naskalnatých svazích Vltavského údolí a v zaříznutém údolí meandrujícího Šáreckého potoka odDivoké Šárky přes Tichou Šárku až k Jenerálce. Svahy údolí Vltavy bez výraznýchcivilizačních zásahů jsou hodnotným přírodním stanovištěm a zásadní estetickou hodnotoucelého údolního fenoménu. Údolí Šáreckého potoka je výrazná enkláva harmonické krajinys neobyčejně plastickým terénem. Plochy potoční nivy jsou v harmonickém kontrastu seskalními dominantami a ojedinělými usedlostmi. Dobře dochovaný je krajinný ráz údolídolního toku Šáreckého potoka v oblasti Horní a Dolní Šárky a dále údolí Lysolajskéhopotoka včetně zachovalé staré zástavby Lysolají a navazující otevřené polní krajiny. Širšípotoční niva Šáreckého potoka se zástavbou má své hodnoty v historických usedlostecha terasovitých zahradách, které přecházejí do přírodního rámce údolí s lesními porostya zachovalými fragmenty stepí. Lysolajské údolí je typické harmonickou zástavbouvesnického typu se svažitými zahradami. Částečně dochovaný krajinný ráz je v okolírekreační plochy a vodní nádrže Džbán a údolí Nebušického potoka, přestože vykazuje určitépřírodní hodnoty. Málo dochovaný krajinný ráz lze pozorovat v urbanizované části Jenerálkya značně pozměněných plochách přidružené zahrádkářské kolonie.11ČÁST TŘETÍOMEZENÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍCH PARK٧ 15Omezení využití území přírodních parků(1) Krajinný ráz celého území přírodního parku je chráněn před činnostmi snižujícímijeho estetickou a přírodní kvalitu, harmonické měřítko a vztahy v rámci krajiny, kterou tvoříprostor formovaný terénními útvary, údolími vodotečí, lesními komplexy, plochami rybníkůa mokřadních společenstev, jakož i dalšími ekologicky významnými segmenty krajiny včetněrozptýlené zeleně a dřevin rostoucích mimo les.(2) Na území přírodních parků nelze umisťovat nové stavby s výjimkou staveb,zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů,pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejichdůsledků, a dále s výjimkou dostavby podle odstavce 3.(3) Na území přírodních parků se připouští pouze dostavba stávajících sídelníchútvarů, prováděná v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a to za podmínky, ženenaruší charakter lokality a bude plně respektovat jak její architektonicko-urbanistickéhodnoty a kulturní identitu, tak osobité krajinné a přírodní znaky včetně zachovanýchpohledových horizontů, typických siluet jednotlivých panoramatických plánů krajinnýchdominant a podobné charakteristiky místa i oblasti. Sídelním útvarem se rozumí každájednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.