Stoka „D“ a Šárecké údolí
Záměr vznikl na počátku 80-tých let min. stol. v útvaru hl. architekta HMP. Smyslem záměru je odvést z rozsáhlé oblasti severozápadu Prahy, kde došlo k mohutné bytové a ostatní výstavbě jednotnou splaškovou kanalizací jak splašky, tak i dešťové vody z předmětného území. Tuto směs s využitím oddělovače odvést od staré stoky D (ul. Kladenská a Evropská) , která již kapacitně nestačí, 1800 m dlouhým tunelem do sedimentační nádrže na dně Šáreckého údolí v prostoru Jenerálky, která bude mít sypanou hráz a rozliv až na počátek Divoké Šárky a poté rozšířeným korytem Šáreckého potoka do Vltavy. Vše bez čištění. Stoka D měla procházet Šáreckým údolím cca v délce 10 km otevřeným korytem lichoběžníkového tvaru. Štola byla v minulém režimu dobudována a v současné době je ukončena v prostoru u bývalé cihelny na Jenerálce. Maximální průtok při letních lijácích nebo při dlouhotrvajících deštích má činit 20,5 m3 za sekundu. Tento průtok odpovídá průtoku řeky Berounky. Je samozřejmé, že doprovodný efekt by byl trvalé generování zápachu ze sedimentační nádrže a potoka. Stoka D je jednou z hlavních tepen celého kanalizačního systému Prahy 6. Princip oddělovače, který byl vybudován v prostoru Evropská – Horoměřická vychází z toho, že splaškové vody jsou údajně těžší než dešťová voda a prý se ve větší části ve stoce udrží a potečou dál do ČOV v Bubenči. Co je však nejdůležitější je, že tento záměr předpokládá umístit vodní tok o vydatnosti řeky Berounky do Šáreckého údolí. Toto údolí je severovýchodně orientováno s množstvím zákrut a měnicího se reliefu. Průměrná šířka údolí (rozumně vodorovné části) je 172 m, minimální šířka je 74 m v oblasti okolo Kalinového mlýna a maximální šířka je 324 m v oblasti Na Mlýnku. Zbytek údolí je tvořen svahy o sklonu 600 nebo ještě více. Dovedete si představit, že do takhle malého prostoru někoho vůbec může napadnout umístit řeku? Navíc dnes je zřejmé, že klimatické podmínky se od doby projektu zásadně změnily a to k horšímu. Vzpomeňme jen záplavy v Praze v r. 2002 a v podstatě není roku, kdy by na území ČR nedošlo k nějakým ničivým záplavám. Pravda, máme v ČR zásadní a vlivné odpírače klimatických změn, ale ti změnám klimatu objektivně nezabrání. Proti tomuto projektu vedli šárečtí občané spolu s ekology (tehdy ochránci přírody) rozhodný boj. V červnu r. 1984 byla dokonce uspořádána podpisová akce a proti tomuto záměru se vyslovilo celkem 857 občanů, tj. prakticky 100 % zde tehdy žijících lidí. Odpor občanů byl veden všemi tehdy možnými směry. Stížnosti byly projednávány na těchto bývalých institucích:
- Kancelář federálního shromáždění ČSSR
- VHMP – generální ředitelství
- Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy
- ÚV KSČ
- Předseda FS ČSSR – Alois Indra
- Pražské kanalizace a vodní toky
- Primátor HMP
- Kancelář presidenta ČSSR a další instituce
Poměrně obšírně se touto problematikou zabýval i tehdejší deník Večerní Praha. V závěru tohoto odporu občanů bylo dosaženo toho, že tehdejší primátor Prahy Štafa, který uložil rozpracovat i variantu vybudovat tunel pro stoku D až do ČOV v Bubenči. Celý projekt, který vznikl v době, kdy příroda a krajina byly považovány jen za výrobní prostředek a již tehdy byl nepřijatelný pro svojí nesmyslnost a obludnost. Co je však varující, je skutečnost, že realizace původního záměru nepochybně probíhá, neboť plán vystavět sedimentační nádrž je nadále platný a rovněž je nepochybné, že plán „Revitalizace Šáreckého potoka“ má stejný účel. Ostatně na: https://www.sospraha.cz/old/prbl/up/sos_sou3.html je je to uvedeno. O to větší dík je třeba vyslovit šáreckým občanům, kteří se v době totality neváhali rozhodně postavit proti tomuto záměru a riskovali i osobní a existenční ohrožení. Mám k dispozici řadu originálních dokumentů, včetně výše zmíněné podpisové akce od svého strýce Václava Černého, který se v této kauze velmi angažoval ze, kterých jsem čerpal při sepsání tohoto dokumentu. Ze šáreckých občanů je potřeba poděkovat následujícím:
- Karel Čapek
- Václav Černý
- Ing. Svobodová
- Jiří Falta
- Karel Vodička st.
- p. Šilpoch
- Antonín Procházka
- p. Švestka
- František Kasl
- pí. Hodková
- a dalším, kterým se omlouvám, že jsem je neuvedl
V.B.