PVK – kanalizační řád

kanalizace pro veřejnou potřebu v povodí Ústřední čistírny odpadních vod Praha

           Zhotovitel kanalizačního řádu a                                                           Provozovatel kanalizace

    správce kanalizace pro veřejnou potřebu                                                    pro veřejnou potřebu

Pražská vodohospodářská společnost a.s.

Žatecká 110/2, Praha 1

www.pvs.cz

Pražské vodovody

a kanalizace, a.s.

Pařížská 11, Praha 1

www.pvk.cz

prosinec 2010

OBSAH :                                                                                 strana

1.      Titulní list                                                                                                                        4

1.1 Platnost Kanalizačního řádu                                                                                    6

2.      Účel kanalizačního řádu                                                                                                 6

3.      Technický popis kanalizační sítě                                                                                     7

3.1. Systém odvodnění města Prahy                                                                             7

3.2. Návrhové parametry                                                                                              7

3.3. Popis systému odvodnění                                                                                      9

3.4. Stálé měrné a kontrolní profily na stokové síti                                                      10

3.4.1. Seznam stávajících stálých měrných profilů                                                        10

3.4.2. Seznam stálých kontrolních profilů na stokové síti                                             13

3.5. Výpusti do recipientu                                                                                             14

4.    Ústřední čistírna odpadních vod                                                                                   18

4.1 Historie                                                                                                                   18

4.2 Umístění ÚČOV                                                                                                     18

4.3 Popis ÚČOV                                                                                                          19

4.4    Recipient pro ÚČOV                                                                                              20

4.5. Požadavky vodoprávního úřadu na množství a jakost vypouštěné vody                             z ÚČOV do Vltavy                                                                                                                     21

5.   Seznam látek, které nejsou odpadními vodami                                                              23

6.   Producenti odpadních vod.                                                                                            26

6.1    Producenti pouze splaškových vod                                                                        26

6.2. Producenti splaškových a technologických vod                                                     26

6.3 Producenti průmyslových odpadních vod                                                              26

7.   Nejvyšší přípustná míra znečištění odpadních vod                                                        27

7.1 Limit znečištění odpadních vod                                                                             27

7.2 Vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než stanovují limity                  27

7.2.1 Krátkodobé, časově omezené                                                                       27

7.2.2 Dlouhodobé, časově omezené                                                                      27

7.2.3 Změna ve vypouštění u průmyslových odpadních vod                                28

7.3 Odpadní vody znečištěné radioaktivními látkami                                                  28

7.4 Kontaminovaná voda, vznikající při odstraňování ekologických zátěží                 28

7.5 Jednorázové vypouštění s koncentrací volného chlóru                                          28

8.   Povinnosti producentů odpadních vod vyplývající z tohoto kanalizačního řádu           29

9.   Havárie                                                                                                                           34

9.1 Havarijní situace                                                                                                     34

9.2 Odstraňování havarijních situací                                                                            35

10. Sankce                                                                                                                            35

11. Kontrola dodržování podmínek stanovených Kanalizačním řádem                               35

12. Aktualizace Kanalizačního řádu                                                                                     36

Tabulky

Tabulka č. 1 Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do jednotné a

splaškové kanalizace                                                                                                             37

Tabulka č. 2 Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do

dešťové kanalizace                                                                                          39

Tabulka č. 3 Strojírenský a chemický průmysl                                                                     40

Tabulka č. 4 Farmaceutický průmysl                                                                                    41

Tabulka č. 5 Potravinářský průmysl                                                                                      42

Tabulka č. 6 Energetika                                                                                                        43

Tabulka č. 7 Stavební průmysl                                                                                              44

Tabulka č. 8 Přehled radionuklidů                                                                                        45

Tabulka č  9 Zvýšené limity znečištění pro skupinu vývozců odpadních vod

fekálními vozy                                                                                                                      46

Tabulka č. 10 Seznam producentů s možností vzniku havarijního znečištění                     47

Přílohy:

Příloha č. 1 Technologické schéma ÚČOV

Příloha č. 2 Situace stokové sítě s vyznačením OK ( převzato z provozního řádu )

Příloha č. 3 Související normy a předpisy                                                                            49

Příloha č. 4 Situace s vyznačením producentů s možností vzniku havarijního znečištění

1. TITULNÍ LIST

Správce kanalizace pro veřejnou potřebu, jímž je Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (dále PVS), vypracoval tento Kanalizační řád kanalizace pro veřejnou potřebu na území hlavního města Prahy v povodí Ústřední čistírny odpadních vod Praha (dále Kanalizační řád), jehož působnost se vztahuje na vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace jednotné, splaškové i dešťové, na území hlavního města Prahy zakončené Ústřední čistírnou odpadních vod Praha (dále jen ÚČOV), která je ve vlastnictví hlavního města Prahy a v provozování Pražských vodovodů a kanalizací a.s. (dále PVK). Rozsah povodí ÚČOV je znázorněn v příloze č. 2.

Účelem Kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod povoluje vypouštět do kanalizace pro veřejnou potřebu odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodoprávními normami, především zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění (zejména § 16) a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) v platném znění (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, §32, § 33, § 34, § 35), vyhláškou č. 428/2001 Sb. v platném znění ( § 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a je sestaven s ohledem na rozlohu zájmového území, složitost kanalizační sítě a množství a specifičnost producentů odpadních vod.

Tento Kanalizační řád  je aktualizovaným zněním, který byl schválen rozhodnutím Odboru výstavby Městské části Praha 6 pod č.j.MCP6 002623/2011 ze dne 11.1.2011, s platností do 31.12.2016 a plně nahrazuje Kanalizační řád schválený rozhodnutím Odboru výstavby Městské části Praha 6 pod č.j.MCP6 085428/2008/OV/Mz ze dne 16.3.2009, s platností do 31.12.2010, včetně dodatku.
Provozní řád ÚČOV byl schválen Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy,   pod č.j. S-MHMP 830352/2008/OOP-II/R-339/Fi.

Provozní řád Stokové sítě v povodí ÚČOV byl schválen Odborem výstavby MČ Praha 6 pod č.j MCP6 031647/2008 ze dne 30.4.2008.

Provozní řád zařízení pro zpracování odpadů na ÚČOV byl schválen Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy, dne 28.5.2008 pod č.j. S- MHMP- 189190/ OOP-VIII-267/ R- 547/ 2008/ Sk. V současné době jsou schváleny dva dodatky.

Identifikační číslo majetkové evidence stokové sítě, podle vyhlášky č. 428/2001 Sb v platném znění: 1100-730106-00064581-3/4.

Identifikační číslo majetkové evidence čistírny odpadních vod, podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění: 1100-730106-00064581-4/1.

Identifikační číslo majetkové evidence přiváděcích stok, podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění : 1100-730106-00064581-3/1 Kmenová stoka A k ÚČOV

1100-730106-00064581-3/2        Kmenová stoka B k ÚČOV

1100-730106-00064581-3/3        Kmenová stoka C k ÚČOV

1100-729272-00064581-3/1        Kmenová stoka D k ÚČOV

1100-730190-00064581-3/1        Kmenová stoka E

1100-730190-00064581-3/2        Kmenová stoka F

1100-729272-00064581-3/2        Kmenová stoka K k ÚČOV

Zhotovitel Kanalizačního řádu a správce kanalizace pro veřejnou potřebu:

Pražská vodohospodářská společnost, a.s.

Sídlo: Žatecká 110/2, 110 00 Praha1

Identifikační číslo ( IČ ) : 256 56 112

e-mail: pvs@pvs.cz   www.pvs.cz

Vypracovala: Ing. Monika Matúšková e-mail: matuskovam@pvs.cz

Provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu :

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

Sídlo: Pařížská 11, 110 00, Praha 1, tel. 221 095 111

Identifikační číslo ( IČ ): 256 56 635

e-mail: info@pvk.cz    www.pvk.cz

1.1 Platnost kanalizačního řádu :

Kanalizační řád byl schválen dle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a zákona č. 76/2006 Sb., rozhodnutím Odboru výstavby Městské části Praha 6:

pod č.j.            MCP6 002623/2011                                                 dne 11.1.2011
                                                                                              platí do 31.12.2016
 

2. ÚČEL KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Kanalizační řád stanovuje podmínky pro jakékoliv vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu. Určuje přípustné míry znečištění vypouštěných vod, uvádí seznam škodlivých látek, které nesmějí být likvidovány vypouštěním do kanalizace (viz. kapitola č. 5.). Uživatelé a správci nemovitostí jsou povinni mít k vypouštění odpadních vod souhlas PVK. V případě, že znečištění odpadních vod překračuje hodnoty uvedené v tabulce č.1 tohoto kanalizačního řádu, je uživatel nebo správce nemovitosti povinen tyto vody předčistit (viz kapitola č. 8 ). V tomto případě vypouštění takto předčištěných odpadních vod z vodního díla povoluje místně příslušný úřad  městské části ( odbor stavební nebo životního prostředí ) na základě stanoviska PVS.

Podmínky pro vypouštění odpadních vod byly stanoveny na základě těchto hledisek:

·         povinnost PVS nepřekročit na odtoku z ÚČOV limity dané povolením k vypouštění z ÚČOV ( viz. kapitola č. 4 ),

·         zajistit nepřekračování projektovaných hodnot znečištění na přítoku na ÚČOV,

·         zajistit kvalitu kalu z ÚČOV z hlediska koncentrace těžkých kovů tak, aby bylo možno ho zemědělsky využívat (dle požadavků platné legislativy),

·         ochránit vodní toky před znečištěním obecně závadnými látkami, nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, které by se mohly dostat do toku oddělovači deště,

·         ochránit zaměstnance pracující na stokové síti,

·         zabránit poškození materiálu stok,

·         snížit množství balastních vod,

·         neohrozit čistírenské procesy.

Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu a odběratelem.

3. TECHNICKÝ POPIS KANALIZAČNÍ SÍTĚ

3.1. Systém odvodnění města Prahy

Centrální část hl. m. Prahy je odvodňována jednotnou kanalizační soustavou, je tvořena kmenovými stokami A, B, C, D a E a je svedena do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrove v Bubenči. Od 60. let 20. století byly, v okrajových lokalitách a lokalitách sídlištní výstavby na jihu a jihozápadě města, budovány oddílné kanalizační systémy. Jedním z důvodu byla nedostatečná kapacita stávajících kmenových stok, zvláště stok A a E, proto započala výstavba nových kmenových stok K a F.

Některé části stokové sítě nejsou v majetku města. Jejich soupis, evidovaný k 30. 11. 2006, je uveden v příloze Provozního řádu Stokové sítě v povodí ÚČOV.

Celková délka veřejné splaškové i jednotné kanalizace, evidované a převzaté do provozování PVK činila v Praze k 31. 12. 2006 celkem 3 428 km gravitačních stok, z tohoto bylo 2 607 km stok neprůlezných do profilu DN 800, 425 km stok průlezných do výšky 1 500 mm a 396 km stok průchozích a jiných (1600/2400 mm, 1800/2600 mm, 2200/3000 mm, atd.). Na celé stokové síti hl. m. Prahy jsou vybudovány vstupní šachty, jejich počet byl k 31.12.2006 celkem 113 881 ks. Z dalších objektů, sloužících k bezporuchovému odtoku odpadních vod do Ústřední čistírny odpadních vod nebo dešťových vod do recipientu, je na celé stokové síti 135 odlehčovacích komor, 16 shybek a upravených profilů pro podchod pod vodními toky a komunikacemi, více než 491 dešťových vpustí do recipientu, 209 čerpacích stanic ( v povodí ÚČOV 91), 15 zakrytých nádrží, 16 lapačů písku a 84 129 ks kanalizačních přípojek.

3.2. Návrhové parametry

Pro jednotný postup při projektování nových vodárenských a kanalizačních technologií, které po realizaci přejdou do vlastnictví hl.m. Prahy a pro provádění rekonstrukcí vodárenských a kanalizačních zařízení, technologií i objektů, které jsou ve vlastnictví hl. m. Prahy, ale i čistíren odpadních vod či předčisticích zařízení (odlučovačů lehkých kapalin, lapáků tuků, neutralizačních stanic atd.), které nepřecházejí do vlastnictví hl.m. Prahy, ale významně ovlivňují jakost či kvantitu odpadních vod ve stokové síti, jsou vypracovány Městské standardy vodárenských a kanalizačních zařízení na území hl.m. Prahy, které byly schváleny radou Zastupitelstva hl.m. Prahy usnesením č. 0479 ze dne 2.4.2002.

Při stanovení množství dešťových vod na základě výpočtu je nutné uvažovat s intenzitou návrhového deště:

·         u jednotné kanalizace q = 205 l.s-1.ha-1 pro n = 0,5

·         u dešťové oddílné kanalizace q = 160 l.s-1.ha-1 pro n = 1

Návrh a posuzování odlehčovacích komor musí být v souladu se schválenou koncepcí stanovenou Generelem odvodnění hl.m. Prahy. Podmínky jejich návrhu jsou dány především poměrem ředění, který při vypouštění do Vltavy činí (1+1) Qhm a pro ostatní toky na území hl.m. Prahy (1+4) Qhm. Pro otevřená koryta vodních toků ústící do Vltavy může v rámci vodoprávního řízení stanovit vodoprávní úřad ředění (1+1) Qhm, kde Qhm je maximální hodinový průtok všech splašků určený výpočtem nebo měřením.

Specifická potřeba vody v litrech na osobu a den vychází z trendu uplynulého období. V roce 2007 bylo skutečné množství fakturované vody pro domácnosti Q = 127 l/os/den.         Pro předpokládané rekonstrukce a rozvoj vodovodních sítí jsou pro rok 2010 a 2020 stanoveny potřeby vody Q2010 = 150 l/os/den a Q2020 = 160 l/os/den.

V současné době je v hl.m. Praze trvale hlášeno 1 223 368 obyvatel (dle zdroje Českého statistického úřadu ke dni 30.6.2008), na veřejnou kanalizaci je napojeno cca 99 % obyvatel. Přibližně 100.000 obyvatel je odkanalizováno na pobočné ČOV. Denní hodnota BSK5 se uvažuje 60g na osobu a den. Při sledování kvality splaškových vod se sleduje mnoho ukazatelů, především však BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4+, Nanorg, Ncelk, Pcelk .

Neméně podstatnou část splaškových vod tvoří odpadní vody ze zdravotnických zařízení, provozoven služeb, čerpacích stanic pohonných hmot a především pak průmyslových podniků. V kapitole „6. Producenti odpadních vod“ jsou jednotliví producenti v závislosti             na stupni znečištění odpadních vod rozděleni do tří skupin. Konkrétní průmysloví znečišťovatelé jsou pak dále rozděleni do pěti skupin, podle zaměření na strojírenský a chemický průmysl, farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl, energetiku a stavební průmysl

Databázi všech producentů odpadních vod, kteří pro dosažení nejvyšší přípustné míry znečištění (dané  tab. č. 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů                   do jednotné a splaškové kanalizace) musí své odpadní vody před vypuštěním do stokové sítě předčišťovat, vede správce kanalizace – PVS. Databáze v současnosti čítá přes 2600 položek a je stále doplňována. S ohledem na její obsáhlost není jmenovitý seznam součástí Kanalizačního řádu, ale na vyžádání je možno jeho předložení vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí. Jakost odpadních vod od těchto producentů je pravidelně kontrolována provozovatelem stokové sítě – PVK, dle předem vypracovaného programu pro odběry kontrolních vzorků odpadních vod. Producenti, kteří významně ovlivňují jakost a množství odpadních vod ve stokové síti, jsou uvedeni v tabulkách č. 3, 4, 5, 6 a 7 a mají stanoveny individuální limity pro jakost odpadních vod vypouštěných do stokové sítě.

3.3. Popis systému odvodnění

Odpadní voda je přiváděna na ÚČOV jednotnou stokovou sítí. Probíhá jednak horním horizontem, kolektorem stok A,C,K z levého břehu Vltavy a stokou F z pravého břehu Vltavy      a spodním horizontem stokami B, D z levého břehu Vltavy a stokou E z pravého břehu Vltavy.

Pražská kanalizační síť je založena na páteřní síti následujících kmenových stok:

A – vzniká soutokem sběračů V,VI,VII a VIII. Celková délka kmenové stoky je 3,05 km. Stoka odvádí odpadní vody z oblastí Prahy 1, 2, 3 a části Prahy 5 a náleží ke stokám přiváděným na horní horizont ÚČOV.

 povodí kmenové stoky je vzhledem k ÚČOV součástí dolního pásma pražského stokového systému, odkud jsou odpadní vody přečerpávány na zhlaví čistírny čerpací stanicí dolního pásma. Celková délka stoky je 5,75 km. Stoka B slouží k odvádění odpadních vod           z oblastí Prahy 3 (část), 7 a 8 (část).

– povodí kmenové stoky náleží hornímu pásmu pražské kanalizace. V současné době je již uzavřené okolními povodími dalších kmenových stok a sběračů, takže jeho plošný rozsah je již definitivní. Celková délka stoky je 2,7 km. Stoka C odvádí odpadní vody z části Prahy 6.

– celková délka stoky je 9,6 km. Celé povodí kmenové stoky je napojeno společně s kmenovou stokou B do čerpací stanice dolního pásma na ÚČOV. Stoka D odvodňuje část Prahy 6 a Zličína.

E – z výškového hlediska patří celé povodí stoky E do dolního horizontu ÚČOV. Celková délka stoky je 5,75 km. Stoka E odvádí odpadní vody z oblasti Prahy 7 (část), 8 (část), 9 a 10 (část).

F – celková délka stoky je 5,173 km. Stoka odvodňuje Prahu 8 a 9.

– celková délka stoky je ll,l5 km. Její přítoky tvoří hlavní sběrače I, II, M, P, CXII, Solidarita, Pankrácká štola, pravobřežní (CXXVIIb) a levobřežní (CXXVIIa) Kunratický, Libušský (CXXX), Modřanský (CXL) a Zbraslavsko-Radotínský (CL) sběrač.

3.4. Stálé měrné a kontrolní profily na stokové síti

V jednotlivých kmenových stokách a jejich objektech je prováděno kontinuální měření průtokových poměrů a odběr vzorků pro zjištění jakosti odpadních vod. Systém stálých měrných profilů v koncových úsecích kmenových stok při zhlaví ÚČOV byl založen v r. 1994. Z naměřených dat jsou vyhodnocovány průtokové charakteristiky jednotlivých kmenových stok a jejich proměny v čase. Znečištění odpadních vod v kontrolních profilech je sledováno              na základě odběrů 24- hodinových směsných vzorků, s četností minimálně 1 x za čtvrtletí. Cílem monitorování je průběžné sledování parametrů jakosti odpadní vody přiváděné jednotlivými kmenovými stokami pro získání informací o vývoji znečištění odpadních vod          v hl. m. Praze a z hlediska sledování látkového zatížení ÚČOV. Sledovány jsou následující ukazatele znečištění: pH, CHSKCr, BSK5, NL, RAS, N-NH4+, Nanorg, tuky, Ncelk, Pcelk, AOX, a těžké kovy (Hg a Cd).

3.4.1. Seznam stávajících stálých měrných profilů

Kmenová stoka A, profil A 1 – Stromovka

Měření průtokových poměrů na kmenové stoce A – uzávěrný profil.

Označení profilu: A 1 – Stromovka

Umístění: Š 180.398, č. mapového listu 127, kamenný objekt limnigrafické šachty v blízkosti cesty do Stromovky z ulice Goetheho u železniční stanice Praha – Bubeneč

Příčný profil: vejčitý profil PN 1800/2600

Typ měř. přístroje: průtokoměr ADS 3600

Telemetrický přenos: ano

Uvedení do provozu: 30. 3. 2000

 

Kmenov stoka B, profil B 2- OK 1 B Za elektrárnou

Měření polohy hladiny v objektu OK 1B Za elektrárnou.

Označení profilu: B2 – OK 1B Za elektrárnou

Umístění: OK 1B Za elektrárnou, č. mapového listu 130, za viaduktem v ulici Za elektrárnou u paty drážního tělesa

Typ objektu: Odlehčovací komora s boční předivnou hranou

Typ měř. přístroje: hladinoměr MS 16 s ultrazvukovým senzorem

Telemetrický přenos: ano

Uvedení do provozu: 1. 8. 1995

Kmenová stoka D, profil D 1 – Papírenská

Měření průtokových poměrů na kmenové stoce D – uzávěrný profil.

Označení profilu: D1 – Papírenská

Umístění: Š 181.392, č. mapového listu 70, mezi dráhou Praha – Kralupy nad Vltavou a ulicí Papírenskou

Příčný profil: Kruhový profil DN 1425

Typ měř. přístroje: průtokoměr ADS 3600

Telemetrický přenos: ano

Uvedení do provozu: 8.1.2001

Kmenová stoka E, profil E 1 – OK 1E ZOO

Měření polohy hladiny v objektu OK 1E ZOO resp. průtoků na přepadu OK 1E ZOO

Označení profilu: E1 – OK 1E ZOO

Umístění: OK 1E ZOO Š 177.250, č. mapového listu 71, v areálu ZOO v blízkosti pavilonu goril

Měrný profil: Přepadová hrana – výška 1,41 m, délka 10,95 m

Typ měř. přístroje: hladinoměr MS 16 s ultrazvukovým senzorem

Telemetrický přenos: ano, metalický přes ASŘ ÚČOV

Uvedení do provozu: 24. 1. 1995

Kmenová stoka F, profil F1 – Nad Kazankou

Měření průtokových poměrů na kmenové stoce F – uzávěrný profil.

Označení profilu: F1 – Nad Kazankou

Umístění: Š 181.986, č. mapového listu 74, v ulici Nad Kazankou u vily firmy Foma

Příčný profil: kruhový profil DN 3200

Typ měř. přístroje: průtokoměr OCMpro firmy NIVUS Gmbh

Telemetrický přenos: ano

Uvedení do provozu: 10. 1. 2002

Kmenová stoka F (spojovací úsek Nová šneková ČS – ČSHH), profil F O – ÚČOV

Měření průtokových poměrů při přepojení kmenové stoky F na ČSHH

Označení profilu: F0 – ÚČOV

Umístění profilu: Areál ÚČOV, spojovací úsek mezi novou šnekovou čerpárnou a lapákem štěrku na nátoku do ČSHH

Příčný profil: tlamový profil 1500/1800

Typ měř. Přístroje: průtokoměr ADS 3600

Telemetrický přenos: ano, sdružený se srážkoměrnou stanicí D19

Uvedení do provozu: 14. 5. 2001

Kmenová stoka K, profil K 1 – Antonína Čermáka

Měření průtokových poměrů na kmenové stoce K – před připojením stok A a C.

Označení profilu: K1 – Antonína Čermáka

Umístění: objektová šachta Š 180.460, č. mapového listu 126, objektová manipulační šachta na kmenové stoce K v Bubenči v parku při ulici Ant. Čermáka, dříve nazývané U Hřbitova.

Příčný profil: kruhový profil DN 3600

Typ měř. přístroje: průtokoměr OCMpro firmy NIVUS Gmbh

Telemetrický přenos: ano

Uvedení do provozu: 11. 4. 2002

Čerpací stanice horního horizontu ÚČOV, profil ČSHH

Měření polohy hladiny v čerpací jímce ČSHH resp. průtoků na přepadu ČSHH

Označení profilu: ČSHH

Umístění: snímání polohy hladiny na konci přepadové hrany čerpací jímky v areálu ÚČOV

Měrný profil: přepadová hrana – výška 0,93 m, délka 20,80 m

Typ měř. přístroje: hladinoměr MS 16 s ultrazvukovým senzorem

Telemetrický přenos: ano, metalický do ASŘ ÚČOV

Uvedení do provozu: 5.8.1994

Kolektor ACK – nátok na ČSHH ÚČOV, profil ACK

Měření průtokových poměrů v kolektoru ACK – přítok na ČSHH ÚČOV

Označení profilu: ACK

Umístění: Areál ÚČOV, měrný profil v koncovém úseku před nátokovou komorou shybky.

Příčný profil: tlamový profil 4000/3350

Typ měř. přístroje: průtokoměr OCMpro firmy NIVUS Gmbh

Telemetrický přenos: ano

Uvedení do provozu: 25. 6. 2001

Kmenová stoka B, profil B 1 – Výstaviště

Měření průtokových poměrů na kmenové stoce B – uzávěrný profil

Označení profilu: B1 – Výstaviště

Umístění: Š 178.335, č. mapového listu 130, v areálu Výstaviště, nutno vybudovat stálý měrný profil.

Příčný profil: vejčitý profil 1400/2100

Typ měř. přístroje: průtokoměr ADS 3600

Telemetrický přenos: ne

Uvedení do provozu: 25.4. 2003

 

Kmenová stoka C, profil C 1 – Ergon

Měření průtokových poměrů na kmenové stoce C – uzávěrný profil

Označení profilu: C1 – Ergon

Umístění: Š. 180.45, č. mapového listu 97, v koncovém přímém úseku kmenové stoky C před napojením do spojné komory ACK, areál fy Ergon. Nutno dobudovat stálý měrný profil.

Příčný profil: vejčitý profil PN 1000/1750

Typ měř. přístroje: průtokoměr ADS 3600

Telemetrický přenos: ne

Uvedení do provozu: 21. 3. 2003

3.4.2. Seznam stálých kontrolních profilů na stokové síti:

Kmenová stoka A – Stromovka, Š 180.398 číslo vložkového  plánu 127

Kmenová stoka B – Stromovka, Š 178.02 číslo vložkového  plánu 127

Kmenová stoka C – po soutoku C1 a C2, Goetheho, Š 181.430 číslo vložkového  plánu 126

Kmenová stoka D – ul. Papírenská, Š 181.392 číslo vložkového  plánu  70/3

Kmenová stoka E – ul. Na Sádkách, Š 177.824 číslo vložkového  plánu 73

Kmenová stoka F – ul. Nad Kazankou, Š 181.986 číslo vložkového  plánu 74

Kmenová stoka K – ul. Antonína Čermáka, Š 180.46 číslo vložkového  plánu 126

Bohnický sběrač – U Trojského zámku, Š 180.86 číslo vložkového  plánu 72

Více zde: https://www.sarecke-udoli.cz/news/pvk-kanalizacni-rad/